| 4506 m |  |
Walliské Alpy
mapy: SLK 5006 Composite Matterhorn-Mischabel National Map of Switzerland, 1:50000 SLK 1328 Randa National Map of Switzerland, 1:25000 Nádherná pyramida, od SV bílý triangl, od JV a JZ skála se sněhovými kuloáry, ale po novém sněhu je jako ledově bílá hora. Má tři vzrušující ostré hřebeny spojené prudkými stěnami, dávající tomu všemu vzhled ideálního vrcholu. Weisshorn nemá tak strategickou polohu mohutného štítu nad údolím jako Matterhorn, ale je vyřezán a odhalen v nádheře pro ty kdo tuto obtížnou horu v jejich výškách navštíví. První výstup uskutečnil v r.1861 John Tyndall (který se první pokusil o Matterhorn a je po něm pojmenován jeden z vrcholových hřebenů) s pomocí vůdců J.J.Bennen a U.Wenger dnešní normální cestou z Randy po východním hřebeni. Jižní hřeben neboli Schalligrat, nejnáročnější ze všech tří byl překonán v r.1895 Joseph Biner a Amros Imbodens Edward Broome a o tři roky později v r.1898 celý severní hřeben traverzoval H.Biehly a H.Burgener. Younggrat přes Grand Gendarme v severním hřebenu přelezl v r.1900 alpský básník Geoffrey Winthrop Young s vůdci z Zinalu Louis a Benoit Theytaz (kteří zde později instalovali fixní lana s železnými kramlemi, ale nyní se nepoužívají). Young společně s V.J.E.Ryan, Josef a Gabriel Lochmatter a Josef Knubeltaké přelezli ohromnou jižní stěnu přímo na vrchol. SV stěnu s nebezpečnými séraky porazili Young a Knubel v r.1909 společně s americkým lezcem Oliver Perry-Smith, známého pro jeho hrdinské výstupy v Saxonských pískovcích. 0proti mnoha jiným alpským vrcholům, zůstává normální cesta na vrchol obtížná jako pří prvním výstupu, je třeba velkého úsilí při výstupu na jeden z nejnáročnějších vrcholů Alp. Obtížnost: 
AD. Skalní lezení místy III, převážně II a I, sněhový hřeben 45°. Námaha: Příšerných 1500 mH na chatu (5 h), a pak 1600 mH na vrchol (6-7 h) na který se doporučuje nevyrážet příliš brzy vzhledem k špatnému hledáni přístupu ke kótě 3916 m (breakfast place). Nebezpečí: Na ledovci obvyklá prevence proti trhlinám, na hřebeni pozor na převěje. Doporučuje se helma, možnost pádu kameni v mnoha místech zvláště pak pod Fruhstucksplatz při výstupu i sestupu. V těchto místech se zkuste vyhnout žlabům a jděte po skalních žebrech. Hora, která má pověst jedné z nejkrásnějších hor Alp (možná i světa) situovaná v nedotčené divoké přírodě. Výstup na chatu: Od stanice vlaku v Randě jděte podél silnice v údolí 200 m severně k mostu přes řeku a nahoru k Eien-Hutten (chaty). Nad nimi jděte nahoru údolím svahem vedoucím JZ až k řídkému lesíku v četných serpentinách vedoucí krátce před chatu Rotiboden (1970 m). Nyní jděte doprava a vystupujte na JatzAlpe (k.2280 m). Cesta jde Z-J-Z přes travnaté svahy, překročí dva potoky a lezete šikmo přes další svah k Weisshornhutte (2932 m SAC Basel, 40 L, otevřeno od poloviny července do poloviny září, tel. 028-671262) 
Výstup na vrchol V hřebenem: Jděte na SZ po cestě vedoucí na východní začátek ledovce SchaliGlacier. Traverzujte jim šikmo doleva (Z) ke skalnímu žebru, které spadá z východního hřebene. Jděte žebrem k výraznému kuloáru, začněte vpravo, ale brzy přejděte na skály vlevo a držte se jich až na vrchol žebra. Pak lezte sněhovým svahem vlevo vedle žebra končící pod skalní bariérou. Od tohoto bodu jděte exponovaně doprava přes sníh a plotny (II, těžší jsou-li holé), až se dostanete k sněhovému nebo suťovému ramenu. (Pro další úsek je vhodné denní světlo). Lezte krátkým sněhovým a suťovým hřebenem ke skalní stěně přímo nahoru, po pár metrech na římsu vedoucí směrem dolů doleva na terasu s výraznou kamennou mohylou (mužíkem). Odtud cik cak několik stovek metrů nahoru na okraj suťové ostruhy a na spodní část skalnatého V hřebene. (k.3916, Fruhstucksplatz, 3 h od chaty). Pak lezte vzdušným hřebenem s mnoha svahy a věžemi. Mnoho z nich se leze přímo, ale těžkou Lochmatter Tower právě nad Fruhstucksplatz pomocí železných tyčí traverzujte doleva (J). Nejhornější věž traverzujte doprava (jednu hodinu od p.3916). Dále po horním velmi ostrém sněhovém hřebeni (občas převěje). Pokračujte nahoru prudkým, později se ztrácejícím hřebenem (malá okrajová trhlina) ke skalám před vrcholem. 
Pohledy: Je vidět skupina Mischabel přes údolí Matter na východ, na jihu jsou vrcholy v závěru údolí Zermattu a na JZ je Dent Blanche. Ostatní vrcholy: Nejblíže je věž ve východním hřebenu 4178 m kterou jsme minuly při výstupu. V S hřebeni je Grand Gendarme 4331 m stojící zřetelně 50 m nad sedlem. Ostatní výstupově cesty: S hřeben (AD+, III+, mix , sníh 45° 450 mH od Weisshornjoch, 8 h od chaty Tracuit) Younggrat (D, elegantní skalní lezení do IV, může být mokré, staré skoby ze staré cesty, používané pro slanění, 6-8 h od Cabane dAr Pitetta J hřeben neboli Schaligrat (D, elegantní skalní lezení do IV, 750 mH od bivaku Schali s dobrodružným nástupem odtud. Odtud 5-7 h na vrchol). SV žebro (D, klasická ledová túra, 7-10 h) Zaznačená vrcholová část výstupu V hřebenem. Kolečkem jsou označeni dva sestupující horolezci (vystoupali na vrchol JZ hřebenem), kteří jsou mimo cestu a museli přes odtrh slaňovat. WEISSHORN - od ch.Weisshornhütte východním hřebenem celkový čas: 7h Dosti těžká cesta (AD), převážně I-II, někdy však i III, sněhové úseky do 45st, převýšení 1600 m. Z ohledu na možné problémy při hledání nástupu se nedoporučuje vycházet příliš brzy. Od chaty Weisshorn (2932 m) vede na SZ stezka do nejvýchodněji položené části ledovce Schali. Traverzujeme šikmo vlevo ke skalnímu pásu, vybíhajícího z východního hřebene. Výrazným žlebem vylezeme na hranu skalního pásu, dále krátce pravou stranou, později skalami po levé straně dosáhneme vrcholu skalního pásu. Výše sněhovým úbočím po levé straně dosáhneme skalní bariéry. Exponovaným traversem přes sníh a plotny (normálně II, někdy jsou však plotny více odkryté) dosáhneme na rameno hřebene. Další cestu musíme hledat již bezpodmínečně za světla. Krátkým suťovitým hřebínkem dojdeme ke skalní stěně, kterou lezeme několik metrů přímo nahoru, pokračujeme policí dolů vlevo na terasu s mužíkem. Dále několik set metrů zákrutami nahoru suťovým pilířem k dolní skalní části východního hřebene na kótu P3916 (tzv. Frühstückplatz), 3h od chaty. Lezeme vzdušnou hranou s četnými zlomy a hroty, které musíme překonávat přímo. Těžkou věž Lochmatter obejdeme zleva (z jihu). Poslední věž obejdeme z pravé strany, 1h od P3916. Výše se táhne jako nůž ostrý sněhový hřeben (převisy !), který nás dovede až k vrcholové skalce s vrcholovým křížem. Sestup tou samou cestou, 4h. 
WEISSHORN - ze sedla Schalijoch JZ hřebenem Schaligrat celkový čas: 5h 30 Dosti těžká hřebenovka (AD+), převýšení 750 m. Od bivaku lezeme hranou hřebene k první skupině hrotů a věžiček, kterou obejdeme z pravé strany. Vrátíme se znovu na hranu za kótou P4057 na sněhový zářez. Pokračujeme po hřebeni, nejvíce strmé věžičky obcházíme zprava. Výše ostrá hrana zaniká na hraně velkého kuloáru spadajícího západní stěnou. Přejdeme kuloár (dost těžké) a dosáhneme horní části hřebene. Přelezeme jeden výšvih k velké načervenalé věži, kterou překonáme její pravou stěnkou. Výše se tyčí pět hrotů, oddělených pohodlnými sněhovými hřebínky. Překonáme je přímo po hraně a dosáhneme tak úzkého vrcholového sněhového hřebene, po kterém se dostaneme na vrchol.