Piz Bernina

4049 m

Bernina

Podél přímého údolí Engadinu se na druhé straně od vysokých Bernských Alp třpytí ledová Piz Bernina. Je „tanečním sálem Alp“ jak řekl Walter Flaig -nejvýchodnější skupinou Západních Alp nebo nejzápadnější Východních Alp. Dalším suchým vyjádřením je , že je po Mont Blancu výškově nejnezávislejší v Alpách, při malé hodnotě stěn. Nejvyšší bod tohoto skvělého masívu, s elegantními liniemi a vyzařující hodnotou je jedním z architektonicky nejpěknějších vrcholů Alp. Je to změna od vrcholů dále na západe. První vystup podnikl v 1850 švýcarský zeměměřič Johann Coaz a bratři Jon a Lorenz Ragut Tscharner po cestě přes dlouhý ledovec Morteratsch, přes labyrint trhlin a nahoru V hřebenem. Oslavovaný hřeben Biancograt vedoucí na vrchol od severu byl poprvé kompletně přelezen 1876 Henri Cordier a Thomas Míddlemore s jejich vůdci J.Juan a K.Maurer. Závěrečný úsek na vrchol přidal Paul Gussfelt se skupinou o dva roky později.

Mapy:
SLK 268
Julierpass
National Map of Switzerland, 1:50000

Obtížnost:
PD .převážně výstup po ledovci s dlouhým a komplikovaným přístupem na  chatu pod závěrečným vrcholovým hřebenem (místy II a I), který je ulehčen (ale ne zkrášlen) fixními lany.

Námaha:
Vystup na chatu Marco e Rosa od chaty Diavolezza je 1050mH (5-6h), od chaty Boval po cestě přes Morteratch 600mH+1100mH (2-3 + 4-6h), z  Franscia na chatu Marinelli 1250mH+1000mH (4+3 – 4h).Výstup na vrchol z  Marco e Rosa 500mH (2h).

Nebezpečí:
Při výstupu přes celý ledovec Fuorcla Crast’Aguzza, zvláště ze severu, je velmi mnoho trhlin a je zde také možnost lavin. Nejméně nebezpečny je přístup z Diavolezza. Na úzkém vrcholovém hřebeni pozor na převěje. Při větším množství lidí je nutná disciplína a ohleduplnost při vyhýbacích manévrech, zvláště pak pri výstupu hřebenem Biancograt. při špatné viditelnosti, je-li částečně zavátá cesta, může být problém s hledáním cesty na ledovci Morteratsch. Při špatném počasí může být sestup z chaty Marco e Rosa obtížný. To je zvláště platné pro ocelová lana (v případě blesků za bouřky) na italské straně a na severu ledovce kde hrozí pád do  trhliny při novém sněhu.
Nejvyšší vrchol vrcholy Berniny. Východních Alp s nádhernými rozhledy na ostatní vrcholy Berniny.

Výstup na chatu:
Ze zmiňované chaty Diavolezza (2973rn, privat, 170 L, otevřeno od června do září a od prosince do dubna, tel 082-66205) sestupte po cestě JZ přes ledovec Vadret Pers. Po jeho Z kraji jdete nahoru až pod skály, na  kterých je chata Chamuots, sledujte často (v dobrém počasí) širokou cestu a pak jdete nahoru prudšími sněhovými svahy na široký hřeben Fortezzagrat. Pokračujte podél úzkého hřebene (místy II a I) a pak prudším svahem. Lezte jim na plosinu Bellavista. Před dosazením zářezu Fuorcia Bellavista se stočte doprava a traverzujte západně a JZ sněhovou terasu, jdoucí stále výše až na sever nejzápadnějšímu vrcholu Bellavista „Eck“ (roh), uvidíte výraznou špičku „Crast“ Aguzza. Sestupte prudce (velké převěje) do spodního sněhového žlabu ledovce Morteratch. Před dosazením ledopádu sestupte dále na 3600m a pak traverzujte západně do plochého sedla Fuorcla Crast’Aguzza. Ve stejném směru a výšce traverzujte dalších 300m ke skalnímu ramenu s dvěma chatami Marco e Rosa de Marchi (3597 a 3609m, CAI, 45 L, často přeplněné, otevřeno od července do pol. září, tel 0342-212370).
Od Morteratch se držte cesty západně morénou ledovce Morteratch přímo k  chatě Boval (2h) (2495m, SAC, 100 L, otevřeno od června do října a také na Velikonoce a svatodušní svátky, tel 082-66403). Odtud nejprve východně přes ledovec Morteratch k patě skalnatého hřebene Fortezzagrat. Podél paty skal ke skalnímu ostrůvku k.3807m na ledovci. Přejdete vpravo přes skalnatý ostrůvek na malé plató (Schnapsbodeli) .Odtud mezi hřebeny Fortezzagrat (nalevo) a druhým hřebenem se séraky (napravo) lezte přímo jižně nahoru na terasu Bellaviste, kde se spojíme s cestou z  Diavolezza.
Můžete také lézt nahoru hřebenem Fortezzafrat zespodu zleva a vystupovat přímo na terasu Bellavista (zabere vám to trochu času ale vyhnete se ledovci) .Dva ostatní výstupy (těžké trhliny) vedou dále na západ přes ledopád „Buuch“ a „Labyrinth“ přímo nahoru na Forcella Crast’Aguzza.
Přístup z italské strany, z Franscii (1556m) vede přímo SZ nahoru po značené cestě na chaty Scerscen (1813m) a pokračuje severně přes údolí k  Alpe Campascio (1844m) .Pak jdete SV přes les k Alpe Musella (2021m). Pokračujte stejným směrem přes stále řidší pole nahoru přes Bocchetta selle Forbici na chatu Carate (2636m, CAI). Jdete dále přes SV zebro Cime di Musella k jezeru pod malým ledovcem Vedretta di Caspoggio a  pokračujte serpentinami na chatu Marinelli, která leží na skalním hřebeni (2813m, 50 L, otevřeno v létě). Odtud jdete SV od chaty přes suť a sníh do sedla Passo Marinelli (3087m), které leží nad hřebenem. Pak stále severně pod skalní žebro Piz Argient v horní části ledovce Vedretta di Scerscen. Přejdete ledovec ve stále stejném směru k skalám Crast’Aguzza. Jdete pod ne a přes sněhový nebo ledový kuloár sestupte z  Fuorcla Crast’Aguzza (trhliny) k severnímu okraji zebra kuloáru. Přelezte okrajovou trhlinu a lezte žebrem (připravené ocelové lana) nebo žlebem k chatě Marco e Rosa.

Výstup na vrchol hřebenem Spallaqrat:
Od chaty přímo severně přes prudký sněhový svah ke skalám JV orientovaného hřebene. Potom po hřebenu (II, fixní lana) nebo po dobrém sněhu vpravo od skal nahoru na předvrchol (Spalla).
Odtud po úzkém sněhovém hřebeni, místy po skále přímo na vrchol.
Pohledy:
Na JZ jsou dva zajímavé sousední vrcholy Piz Scerscen a Piz Roseg, na S Piz Monteratch, na V Piz Palu a na JV Piz Zupo. Navíc je zde nádherný výhled na SZ dolů na ledovec Tschierva a na SV dolů na ledovec Morteratch.

Ostatní vrcholy:
Jižní předvrchol, Spal.l.a 4020m je výrazný ale ne velmi samostatný. S  vrchol Piz Bianco (3995m) je na konci vlastního hřebene Biancograt, lze se tam dostat jen po pokračování vzdušného hřebene (místy 111).

Ostatní výstupové cesty:
Hřeben Biancograt AD , je tak famózní, ze je často přecpaný, jinak nádherný výstup (místy 111), mix, sníh nebo led nahoře do 500. přístup od chaty Tchierva 1450mH (7-8h) ze kterých je od ‘Forcella Prievlusa 600mH samotného hřebene (4h).

PIZ BERNINA – S hřebenem Bianco od chaty Tschierva
celkový čas: 10h
Za dobrých podmínek cesta nepřináší vážné problémy, obtížnost AD+, převýšení 1480 m.
Populární cesta vede ostrým firnovým hřebenem ze sedla Fuorcla Prievlusa (3430 m) na předvrchol Piz Bianco (3995 m), odtud přes skalní hřeben zježený hroty a věžičkami. Počáteční úsek cesty od chaty Tschierva (2573 m) na sedlo F.Prievlusa je orientačně obtížný, neboť se nastupuje hlavně za tmy. Doporučuji si nástup prohlédnout den předem za světla, aby vaše túra neskončila ještě dříve, než opravdu začne. Stezka vede k  JV až do místa, kde přecházíme spodní část bočního ledovce Vedretin da Tschierva. Opouštíme hlavní stezku, držíme se levé strany a strmou morénou se dostaneme do skal masivu Piz Morteratsch. Zde postupujeme podle mužíků stezkou vysoko nad ledovcem Vadret da Tschierva. Dojdeme k  velkému skalnímu bloku a po úzkých terasách dosáhneme strmého úbočí, které pokrývá skalní suťovisko. Toto úbočí vede na ledovec. Po levé straně padá dolů strmé firnové (občas ledové) úbočí, nad kterým se táhnou dva sněhové jazyky. Tímto směrem pokračujeme, lezeme vlevo, následně po začátku ramene z levé strany tak, abychom se dostali na  okraj pravého ramene pod skalami Piz Prievlus a pod sedlem F.Prievlusa. Nyní stoupáme nahoru strmým svahem a překonáme okrajovou trhlinu. Výše je lepší postupovat skalami zleva. Nakonec širokým, často zaledněným kuloárem vylezeme do sedla F.Prievlusa. Ze sedla postupujeme přes volné skály, následně traverzujeme jednu délku vpravo, a poté se opět vrátíme na hranu hřebene. Lezeme podél hrany, překážky obcházíme jednou zprava, jednou zleva. Dosáhneme začátku firnového hřebene, 1h 15. Postupujeme po pravé straně zprvu širokým hřebenem. Později se hřeben zužuje a prudce stoupá, přibývají též převisy. Podmínky na hřebeni jsou značně proměnlivé a výstup na předvrchol může trvat od 1h 30 do 4h. Z  předvrcholu Piz Bianco postupujeme pravou stranou kombinovanou skalní hranou až do míst nad velkou štěrbinou. Slaníme 15 m nebo sestoupíme po dobré skále zleva (III+). Ze zářezu lezeme asi 15 m vpravo, následně obejdeme velkou věž po zledovatělé polici. Firnovým kuloárem nebo po skalách na jeho stranách vylezeme zpět na hranu hřebene. Strmým hřebenem (často zasněženým) vystoupíme na hlavní vrchol. Legenda světového horolezectví Rakušan Hermann Buhl o tomto hřebeni píše ve své knize Od Alp po Himálaje : …bez sekání stupů vystupuji po mačkách na  nejkrásnější ze všech ledových hřebenů co znám… V sázce o dvěstě franků od chaty Boval na vrchol Berniny a zpět za šest (!) hodin tento fenomén vyhrál. Vám však doporučuji na hřebeni postupovat nanejvýš opatrně. Každoroční oběti tohoto populárního výstupu vypovídají za vše.

PIZ BERNINA – JV hřebenem Spalla od chaty Marco e Rosa
celkový čas: 2h
nejvyužívanější cesta převážně po sněhu, krátké skalní úseky pod předvrcholem La Spalla. Od chaty Marco e Rosa (3597 m) stoupáme pohodlným sněhovým svahem k  severu. Výše sklon svahu narůstá. Dosáhneme skalní kóty 3850, kde se dostaneme na východní hřeben padající z ramena La Spalla. Lezeme sněhovým hřebenem, přerušeným několika rozlámanými skalkami (železné kruhy). Předposlední skalní výšvih na rameno La Spalla začíná trochu obtížnějším místem (II.st), 1h 30. Z ramene La Spalla pokračujeme mírně vpravo po téměř vodorovném úzkém exponovaném firnovém hřebeni až k  vrcholové skalní pyramidě, po které již snadno na hlavní vrchol, 30 min. Zpět stejnou cestou, skalní zlom pod La Spalla slaňujeme asi 20 m.

PIZ BERNINA – východním hřebenem od chaty Boval
celkový čas: 6h
cesta prvních dobyvatelů vrcholu, obtížnost PD, problém s komplikovaným průchodem ledovce v oblasti Labyrintu.
Cesta vede od chaty Boval (2459 m) přes tzv. Labyrint neboli ledopád ledovce Morteratsch. Sejdeme na stezku vedoucí mezi okrajovou morénou a  svahy Piz Morteratsch na jih po pravé straně ledovce. Dále postupujeme hřbetem morény. Posléze lezeme na jih ledovcovým úbočím pokrytým kameny. Traverzujeme po sněhu pod skalním útesem Saas dal Pos. Držíme se asi 200 m od skály na východ. Výše se dostaneme do ledopádu. Postupujeme podle stavu trhlin asi 200 m od skal po pravé ruce. V případě špatného stavu trhlin je lépe hledat cestu blíže skal, 1h 30. V místech, kde skály po pravé straně již nejsou tak strmé, zahneme na západ a lezeme strmým firnovým úbočím vedoucím zpět vpravo do firnového žlabu, kterým vylezeme na vrchol skalního útesu Saas dal Pos (3265 m). Odtud stoupáme širokou sněhovou ostruhou (trhliny) až k patě východního hřebene. Odtud směřujeme na JZ do míst, kde sníh stoupá nejvýše ke skalám (asi 3800 m). Okrajová trhlina bývá občas dost široká. Překonáme ji a firnovým svahem vystoupíme na hřeben, 2h. Dále lezeme levou stranou hřebene, výše těsně po hřebeni na vrchol, 45 min.