4027 m

Walliské Alpy

Horská železnice zde usnadňuje nástup. V horní části, je postaven tunel (Metroalpin). Je to nejlépe přijatelné řešeni bez stožárů a kabinek s jejich klapotem a drkotáním. Je to také nejlepší pro údržbu. Z oken vagónů jsou zajímavé výhledy na struktury skály, jejího utváření a formování v hoře. Přesto, koncentrace velkého počtu lidí v jednom místě, je ekologicky nepřijatelné a ski cirkus, s jeho hlučnou úpravou sjezdovek a blokování ledovce stožáry je brutální extrém. Normální výstupová cesta vede přes tuto ski arénu a jenom několik posledních stovek metrů má charakter vysokohorského alpského výstupu. Z těchto důvodů mnoho lidi dává přednost výstupu přes pěkný a veliký hřeben Hohlaubgrat. Další poklidnou cestou je JZ hřeben od Allalinpass, přes který uskutečnil první výstup i pastor ze Saas Johann Josef Imboden s Frans Josef Andenmatten a E.L.Ames v r.1856, a který dříve sloužil jako normální cesta. Hohlaugrat byl prvně zdolán v r.1882 na sestupu Heinrich Dubi s Alphons a Peter Supersaxa a prvně vystoupen v r.1887 H.W.Tapham a G.H.Rendall s Aloys Supersaxo. Mapy: SLK 5006 Composite Matterhorn-Mischabel National Map of Switzerland, 1:50000 SLK 1328 Randa National Map of Switzerland, 1:25000 Obtížnost: F. Na normální cestě jenom sníh v jednom krátkém úseku trhlina a 50°, vrcholový svah 40°, často s ledem. Přes Hohlaubgrat PD před výstupem na vrchol je skalní blok 30 m vysoký (II), ostatní. jen lehké lezení (I) a sníh nebo led do 40° (delší úseky). Námaha: Po normální cestě z Metro Mittelallalin je 580 mH výstupu po široké cestě (2 h), přístup přímo z údolí přes lyžařský areál je jen záležitost psychická a neestetická. Mnohem pěknější a nezničenější je výstup přes Hahlaubgrat z chaty Britannia, 1050 mH výstupu (4-5 h). Nebezpečí: V první části normální cesty hrozí největší nebezpečí od rychle jedoucích lyžařů. Při výstupu na Feejoch je několik trhlin s mosty, které se mohou zřítit pod více lidmi. Je zde také subjektivně nebezpečí, pro ty kteří mají pokušení vystoupit bez dostatečné aklimatizace a dostatečného vybaveni. Na cestě přes Hohlaubgrat je skalní práh na vrcholovém bloku, kde je dobré zajistit 3 délky. Pro mnoho lidí je to jenom čtyřtisícovka, kterou vždy vylezou nebo na kterou se cítí, a mnohým je tak umožněno i s menšími zkušenostmi na ni vylézt. Přístup k chatě: Při výstupu normální cestou není nutně přenocovat na Mittelallalin. Při přístupu na Hohlaubgrat začněte ze stanice Felskinn (2991 m). Jděte východně přes velkou rampu v ledovci na Egginerjoch a pokračujte přibližně ve stejné výšce k chatě Britannia v sedle mezi Hinterallalin a Kleiner Allalin (3030 m, SAC, 113 L, otevřeno od února do října, tel 028-572288). Výstup na vrchol od Mittelallalin přes Feejoch: Přejděte sjezdovky přímo JZ k výraznému žebru přes začínající prudký ledovec (místy trhliny s prudkými horními okraji) a jím přímo nahoru do sedla Feejoch (3826 m). Ze sedla lezte vrcholovým svahem v širokém oblouku a jím z JZ dojdete na vrcholový hřeben a na vrchol. Výstup na vrchol od chaty Britannia po V hřebeni neboli Hohlaubgrat: Sestupte po cestě přímo na JZ dolů na Hohlaub Glacier. Vystupte jím a držte se vpravo (severně), obejděte oblast trhlin a pak jděte doleva (J) v mírném stoupání ke skalnatému hřebeni. Pokračujte po hřebeni. V mokrých podmínkách je to zábavné, ale bez obtíží (I). Po prudší pasáži se držte nalevo, držte se uzavřeného JV srázu (jděte kde jsou skály suché) až k prudkému sněhovému nebo ledovému svahu, a jím k vrcholovému hřebenu k.3597 m. Krátce, ale výrazně sestupte do sedla. (Do tohoto bodu může být výstup nezajímavý a úmorný daný obcházením ledovce ve spodních partiích hřebene). Pokračujte nahoru dlouhým prudkým svahem (často převěje nalevo) k východnímu ramenu (k.3837 m) a přes tři kratší prudké výšvihy, s velkými výhledy dolů na J stěnu, k vrcholovému bloku. Lezte štěrbinou s dobrými chyty a přes několik lavic (kramle) východně ke konci vrcholového hřebene a za chvíli na vrchol. Pohledy: Úžasné panorama skupiny Mischabel od SZ blízkého Rimpfischhornu a Strahlhornu na jih, na druhé straně už zmíněná zohyzděná severní strana. Sestup normální cestou: Z východního konce vrcholového hřebene nejdříve sestupujte JZ, ale brzy směr stočte doprava (Z) a jděte dolů do sedla Feejoch. Odtud sestupujte prudkým ledovcem na jeho severní straně a pak po mírnějších svazích jděte doprava ke ski areálu na Metro (1 h). Ostatní vrcholy: Vrchol V hřebene k.3597 m a méně výrazný vrchol V ramene k.3837 m rychle přelezete při výstupu přes Hohlaubgrat. Ostatní výstupové cesty: JZ hřeben (PD, ze sedla Allalinpass - dosažitelný z chaty Britannia nebo chaty Tasch za 3 h – 500 mH, 2h, místy TT). SV hřeben (AD+, přímo z Metro, led do 50°, 580 mH, 3h) SV stěna (TD, extrémní cesta v ledu nalevo od hřebene, s prudkými smraky s lezením od 60° do 90°, 430 mH, 8 h) J stěna (AD+, skála do IV, mix , 600 mH-I, 4 h od začátku lezení) ALLALINHORN (4027m) Tato relativně nevysoká čtyřtisícovka je ale poměrně topograficky komplikovaná. Dominantními znaky masivu jsou čtyři skalní hřebeny, které ve vrcholových partiích zanikají ve sněhové čepici. Vrchol tvoří dokonalý vyhlídkový bod. Vrchol Allalinhornu je velmi snadno dostupný díky stanici podzemní zubačky Mittel-Allalin (3456 m), odkud vede na vrchol lehká (F) a krátká (2h) ledovcová trasa přes sedlo Feejoch. Pěkná a nezkažená cesta vede SV hřebenem Hohlaubgrat. Z chaty Täshhütte lze vyjít na sedlo Allalin, odkud vede na vrchol další cesta JZ hřebenem (PD, 3h). Sestup lze potom volit přes sedlo Feejoch, traversem přes Feechopf (3888 m) do sedla Alphubeljoch a zpět na Täschhütte. ALLALINHORN - sestup přes Feejoch ke stanici Mittel-Allalin celkový čas: 1h Lehká ledovcová cesta (F), 580 m sestupu. Z východního okraje vrcholového hřebene sejdeme nejprve na JZ, brzy stáčíme cestu více vpravo a dojdeme na sedlo Feejoch (3826 m). Ze sedla sestoupíme strmým ledovcem po severní straně. Níže pohodlnějšími svahy dojdeme ke stanici podzemní dráhy Mittel-Allalin. Cesta dolů do Saas Fee stála v r. 1997 44,- CHF. ALLALINHORN - hřebenem Hohlaubgrat od chaty Britannia celkový čas: 4h Cesta ledovcová, místy obtížná (PD), sklon do 40st., pod vrcholem 30 m skalní výšvih(II), převýšení 1050 m. Stezka schází od chaty (3030 m) šikmo na JZ na ledovec Hohlaub. Postupujeme ledovcem a držíme se jeho SZ okraje tak, abychom se vyhnuli pásmu trhlin. Výše stáčíme vlevo (na jih) a dosáhneme lehce skalního hřebene, kterým pokračujeme nahoru (I). Postupujeme dále sněhovým svahem na kulminující bod v hřebenu (3597 m). Krátkým, výrazným sestupem sejdeme na sedlo, odkud opět stoupáme dlouhým, strmým úbočím na východní rameno (3837 m). Východním hřebenem s třemi strmými stupni dosáhneme vrcholového výšvihu. Lezeme spárami s dobrými chyty, dále po stupních (kovové tyče) na ostří hřebene, kterým se dostaneme na blízký vrcholek.

Průvodce vytvořil Láďa Hejkal.

Mapa