4171 m |
  |
Walliské Alpy
Trochu s ohledem na slávu Matterhornu zůstala tato hora stranou zájmu. Je položena ve vzdáleném rohu údolí Matter a je také velmi vzdálena od údolí na italské straně. Tato velmi nádherně formovaná hora s elegantními liniemi nabízí vděčné cesty, které jsou všechny respektovaným sportovním podnikem, vzhledem k dlouhému přístupu. Dnešní normální výstupová cesta byla i první výstupovou cestou v r.1863 pra F. Crauford Grove, W.E.Hall, R.S.MacDonald a W.Woodmass s vůdci Melchior Anderegg, Peter Perren a Jean Pierre Cachat. Klasická cesta na horu 2 km V hřebenem byla přelezena v r.1906 Franz a Josef Lochmatter s V.J.E.Ryan. První výstup gigantickou S stěnou, jednou z prvních extrémních ledových cest vylezl v r.1925 Willo Welzenbach, později zahynuvší na Nanga Parbat, a Eugen Allwein.
Mapy:
SLK 5006
Zusammensetzung Matterhorn-Mischabel
Landeskarte der Schweiz, 1:50000
SLK 1347
Matterhorn
Landeskarte der Schweiz, 1:25000
Obtížnost:
PD+. Převážně dlouhé ledovcové lezení, občas skalní lezeni do II, závěr podél úzkého, exponovaného vrcholového hřebene.
Námaha:
Výstup k chatě 800 mH (5-6 h), výstup na vrchol 1400 mH (5-6 h).
Nebezpečí:
Obvyklé zabezpečení na ledovci musí být zvlášť pečlivě dodržováno, poněvadž zde jen velmi stěží lze počítat s cizí pomocí. Osamělá a seriózní hora.
Přístup k chatě:
Přístup pro auta je možný až 6 km k přehradě Lac di Place Moulin. Odtud pěšky 1 h podél jezera do Prarayer (2005 m, hotel, otevřeno pouze v létě). Nyní sledujte cestu (vyplatí se důkladně sledovat značení) nahoru dlouhým údolím na chatu Aosta (2781 m, CAI, 24 L, otevřeno občas od poloviny června do konce srpna, tel 0165-31696 nebo 43588). Můžete také jít z Zermattu za 5-6 h na chatu Schonbiel přes sedla Col de Valpeiline a Col de la Division nebo z údolí Val d’Arolla od chaty Bertol přes Col des Bouquetes.
Výstup na vrchol JZ stěnou:
Od chaty trochu sestupte a přímo východně po cestě přes morénu a nahoru severní částí ledovce Orandes Murailles. Únavné zóně trhlin je dobré se vyhnout zleva. Potom přejděte pod sedlo Tiefenmattenjoeh a vystupte pod bok Z hřebene (pozor na padající kameny). Jděte k patě JJZ hřebene okolo 3800 m. Přelezte okrajovou trhlinu a lezte JZ stěnou přes sníh a lehké skály (držte se vlevo) stále nahoru na lehčí část Z hřebene. Na něm přes bloky a schody po závěrečném vrcholovém hřebenu na vrchol.
Pohledy:
Je zde dobrý pohled na Matterhorn na východě, s dobrým výhledem na jeho italský hřeben, Z stěnu a hřeben Zmutt. V kontrastu je na severu Dent Blanche. Na Z jsou kopce Arolly a na druhé straně Grand Combin.
Ostatní vrcholy:
Na V hřebeni je výstupek předvrcholu Epaule (4039 m).
Ostatní výstupové cesty:
Z hřeben (AD-, III+ a II, mix., z chaty Aosta 1400 mH, od Tiefenmattenjoch 600 mH, 3 h) SZ stěna (AD, do 45°, občas extrémní trhliny, 1500 mH od chaty Schonbiel, s 850 mH vlastní stěny) V hřeben (D, IV a III, 700 mH, nestabilní místa a dlouhé pasáže lezení, 8-10 h od sedla Col Tournanche) S stěna (TD+,led do 90°, skála do IV, hrozba padajícího ledu, 1300 mH, 10-15 h).
DENT D´HERENS (4171m):
Jedna z nejtěžších alpských čtyřtisícovek leží v odlehlém konci údolí Mattertal. Tyčí se v hlavním alpském hřebenu mezi těžce dosažitelnými sedly Tiefmattenjoch (3565 m) na západě a Tournanche (3484 m) na východě. V jižním směru z vrcholu padá dlouhý skalní hřeben, který odděluje doliny italské doliny Valpelline a Valtournanche. Žádná z cest vedoucích na vrchol není ani lehká, ani jednoduchá z důvodu dlouhých, komplikovaných nástupů, které sami o sobě vymáhají značné zkušenosti a znalost zhodnotit strmý ledovcový terén a zároveň zapeklitou orientaci v terénu. Celkově lze říci, že výstup na Dent d´Herens je značně obtížnější než například výstupy na Dent Blanche nebo Täschhorn. Štít vděčí za svou slávu a pověst především ohromné jižní stěně, přerušené charakteristickou ledovou terasou a tyčící se 1300 m nad ledovcem Tiefmatten. Touto stěnou vede velmi těžká ledová cesty, která byla poprvé prostoupena 10. srpna 1925 dvojicí W.Welzenbach a E.Allwein. Mezi západním a severozápadním hřebenem se tyčí méně patrná, vysoká a úzká SZ stěna, pokrytá visutým ledovcem. Tudy vede nejvýhodnější výstupová cesta od strany chaty Schönbiel. Z italské strany má masív úplně jiný, méně imponující vzhled. Normální výstupová cesta vede od chaty Aosta, ležící u úpatí západního hřebene Tete de Valpelline, JZ svahem a západním hřebenem. Zajímavá cesta vede ze sedla Tiefmattenjoch západním hřebenem. Jedinečná svého druhu je také cesta východním, velmi dlouhým hřebenem (2,2 km !). Tento hřeben je plný věžiček a výšvihů. Je to jeden z nejhezčích alpských hřebenů. Výchozím bodem je bivak Benedetti.
DENT D´HERENS – z chaty Aosta JZ úbočím a západním hřebenem:
celkový čas: 6h
Hlavně dlouhá cesta ledovcem, výše skalní úseky II, nakonec úzkým exponovaným hřebínkem, obtížnost PD/PD+, převýšení 1400 m.
Z chaty Aosta (2781 m) kousek sestoupíme, potom směřujeme na východ a přes sutě dojdeme na boční morénu ledovce Grandes Murailles. Pokračujeme po hřbetu morény na severní rozvětvení ledovce pod sněhovým kulatým vrcholem Tete de Valpelline. Dále přes široký sněhový kotel, podél jižního úbočí tohoto vrcholu a malý ledopád k základně jižního hřebene (3337 m). Pokračujeme výstupem mírnými, sněhovými svahy a vyhneme se pásmu trhlin na levé straně. Dále pokračujeme pod sedlem Tiefenmattenjoch (3565 m) a dosáhneme pod svahy západního hřebene Dent d´Herens. Ve výšce 3600 m se ledovec začíná zvedat. Směřujeme k patě skalní ostruhy, která vybíhá ze západního hřebene na jih. Následně zahneme vlevo (na SV) a ve výšce asi 3800 m překonáme okrajovou trhlinu. Nejdříve lezeme sněhovým úbočím (držíme se levé strany), později JZ stěnou přes volné skály a sněhové plochy k horní, lehčí části západního hřebene.
DENT D´HERENS – z chaty Aosta západním hřebenem:
celkový čas: 6h
Zajímavá cesta úzkým hřebenem v miksovém terénu, obtížnost AD, jeden úsek III+, převážně ale II, převýšení 1400 m.
Od chaty Aosta (2781 m) jdeme cestou do míst pod východním sedlem Tiefmattenjoch (3565m). Jednoduchým sněhovým žlebem vystoupíme na sedlo (PD-), 2h 30. Dále lezeme strmou skalní hranou hřebene (III, II) až k věži, která nám stojí v cestě. Nejlépe jí překonáme přímo prostředkem, kde jsou dobré chyty (III+) a sejdeme na malé rameno a dále na kamenité sedélko. Pokračujeme v lezení lehčím hřebenem do místa, odkud je možno přejít do horní části SZ stěny. Jednoduchým sněhovým svahem dojdeme k trojúhelníkové skalní stěnce, tvořící vrchol SZ stěny. Šikmo vlevo ležícím žlebem dolezeme na hranu SZ hřebene a na předvrchol. Pěkným miksovým hřebenem dosáhneme vrcholu.
DENT D´HERENS – od chaty Schönbiel SZ stěnou:
celkový čas: 7h
Zajímavá ledovcová a sněhová cesta, obtížnost záleží na podmínkách, normálně AD, střední sklon v dolní části 48st, v horní části 35st, výška stěny 700 m, celkově 1500 m převýšení.
Dolní polovinu stěny přetínají tři dlouhé a široké trhliny, nad kterými se tyčí dvě ledové bariéry. Horní část je nekomplikované sněhové úbočí, zakončené trojúhelníkovou skalní stěnkou. Výběr cesty záleží na momentálních podmínkách, je dobré si cestu řádně předem prohlédnout. Dobré sněhové podmínky jsou na začátku léta a lze stěnou tehdy i rychle sejít. Přístup k patě stěny z chaty Schönbiel (2694 m) vede zpočátku dolní variantou cesty na sedlo Col d´Herens. Sejdeme na JZ k okraji zlomů nad ledovcem. Komplikovaný sestup vede šikmo vpravo přes stěnky, komínky a plotny na morénu. Přejdeme ledovec a dojdeme na boční morénu (2624 m) pod skalní výspou Stockji. Dojdeme vlevo na morénu a po jejím hřbetu dojdeme na místo staré chaty (Alt.Lagerplatz 2775m). Lezeme přes skály nad kótu P2789. Cesta na sedlo Col d´Herens vede vpravo. My sestoupíme na ledovec Tiefmatten a projdeme jeho pravou stranou těsně kolem skalních stěnek, abychom se tak vyhnuli trhlinám v prvním ledopádu (asi 2900 m). Výše traverzujeme vlevo a lezeme levou stranou druhého ledopádu na ploché plató pod sedlem Tiefmattenjoch, 2h 45. Obejdeme trhliny v dolní části stěny z pravé strany a překonáme ledové bariéry v prostřední části. Jednoduchým, sněhovým svahem dojdeme k trojúhelníkové skalní stěnce, která zakončuje celou SZ stěnu. Žlebem, který leží šikmo vlevo dosáhneme okraje SZ hřebene a jím na předvrchol. Příjemným miksovým hřebínkem dolezeme na vrchol, 3h 30.
